Konglomerát skálolezení, boulderingu a turistiky
Welfling, česky Vlčinec, je vysoký horský hřbet táhnoucí se severojižním směrem od Hroznětína k Perninku. Jeho jižní úbočí je poseto spoustou skalnatých roklin a výchozů z hrubozrnné žuly.

I když se v Krušných horách nachází ještě poměrně mnoho horolezecky nezhodnocených skal, vyžaduje jejich nalezení jisté objevitelské úsilí. Nalézt nový skalní masív není relativně žádný problém oproti hledání nových skalních věží, které se v dnešní době vyskytují jen velmi zřídka. Avšak objevit dnes nedotčené skalní město, se dá přirovnat k malému zázraku. Nicméně i zázraky se dějí. Díky těžbě dřeva se tu a tam z hlubin lesa vynoří ukryté kamenné skvosty, které by jinak zůstaly ukryty zraku kvakera ještě po dlouhé věky. Nejinak tomu bylo i v případě skalního města na Vlčinci. Nutno připomenout, že vše nové, je zapomenuté staré a tudíž je třeba brát „kvakerské objevování“ s jistou nadsázkou.

 

Skály na Vlčinci se zjevily náhle po vykácení části lesa nad Hroznatovým vrchem v JV úbočí svahu kopce Vlčince, cca 1km vzdušnou čarou SSZ směrem od železniční zastávky Hroznětín, odkud jsou dobře viditelné. Přístup ke skalám je nejlepší přímo azimutem ze silnice v údolí říčky Bystřice. Parkovat se dá u hospody na Rafandě přímo za železničním přejezdem nedaleko vlakové zastávky. Po té je třeba se vydat pěšky podél silnice (směr Pernink) cca 0,5km k dvěma osamělým domkům. Dále již přímo pěšinou přes louku k lesu a pak azimutem stoupáme velmi strmým svahem cca 0,5km ke skalám (převýšení 150 až 200m).

 

Skály jsou rozsety ve strmém svahu paseky a přilehlého lesa. Kromě několika masívů se zde nachází i 8 věží s úctyhodnou výškou až 17m. Ze skal je nádherný výhled do podhůří. Skály jsou z hrubozrnné žuly a jelikož byly dlouhou dobu ukryty ve stinném vlhkém lese, jsou na mnohých místech obrostlé lišejníky a mechy. Možná i díky tomu je zdejší žula na povrchu velmi drolivá. Proto je třeba brát jištění vlastními jistítky s rezervou!

 

Horolezecká historie zdejších skal je fakticky neznámá. Pouze z nepřímých indícií lze vyvodit, že se zde lezlo již dávno před námi. Na věži Lebka, je v soutěsce patrný, úhledně vyvedený nápis zelenou barvou „ZUM HIRTENRISS 1905“. Z toho lze usoudit, že již v tomto období byly skály navštěvovány a pravděpodobně zlezeny těmi nejlehčími logickými směry. Na Srubové skále jsou zbytky trampského srubu, takže další zájmovou skupinou, která zde působila a určitě i něco slezla jsou trampové. Nejnovější relikty po opravdové horolezcké činnosti jsou celkem tři obtížné výstupové linie, osazené po domácku vyrobenými antikorovými borháky na věži Lebka, Špičák a Zubatá věž, přičemž na Špičáku je osazen i slaňovací kruh. Kdo a kdy tyto výstupy vytvořil se nepodařilo zjistit. Vzhledem k technice provedení fixního jištění se lze domnívat, že to bylo mezi lety 1990 až 2007. Ani co do výčtu skal není zdejší oblast vyčerpána, neboť v úbočí dále směrem do hor lze mezi stromy vytušit další hřebeny a masívy. Takže skalním prospektorům, holdujícím divočině je tento kus země zemí zaslíbenou.
18.02.2013 16:55:31
svinarik
Stránky systému Webgarden
Editace stránek
Stránky zdarma
_______________ autor: LdS________________
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one